Já se vážím denně, ale nijak se nestresuji. Hned ráno hupnu na váhu. Vím, že váha kolísá. Jen pro zajímavost a kdyby to šlo nahoru tak vím, že musím ubrat v jídle a přidat pohyb.

Citim se tak na 58 kilo. Muzu to zkusit dole na manzelove vaze, ale tam to trva pul hodiny nez nahehne a rano na to nemam moral. Od kvetna jse na ni parkrat skocila, ale ted tak 6 tydnu jsem se fakt nevazila. Ja to poznam podle direk na opasku a na reminku od hodinek.

Maci, co když už vážíš metrák? Co když jsem hubenější než ty? :o))

Chciply mi baterky, jsem lina je shanet, od kvetna jsem se nevazila. :-)

Mě taky každodenní vážení nestresuje. Když vyletí náhle kilo nahoru, vím, že je to hormonální výkyv nebo tak a že to brzo zmizne. Jinak by mě to asi stresovalo.

Já se vážím každý den.Když přiberu,tak si další den hlídám příjem,ale snažím se tím nějak moc nestrsovat.

Holky díky za tipy ... asi jsem si vybrala program vážení takový, že se budu vážit jen, když budu vědět, že jsem vše dodržovala ... Je pravda, že si vždy víkend nechávám volnější kvůli rodině a přátelům (ale s mírou : )

Já to mám úplně stejně jako Antareta i s těmi pocity a důvody. Jen oficiální vážící den mám to nešťastné pondělí,ale už mě plus mínus pár deka nerozhází, když vím, jak se mi váha vyvíjela přes týden.
Ale rozhodně mne to teda nestresuje :o)

já se vážím jen proto, že to kouč chce, jinak radši neeeee!

Tak já teda prozradím, jak to dělám já. Vážím se v pátek, neboť v sobotu a neděli vím, že si dám i něco dobrého s rodinkou. Kdybych měla vážící den hned po víkendu, ouha..
Potom od pondělí najedu zas na přísnější režim a do pátku to zmáknu.
Jinak se vážím každé ráno, jak vylezu z wc, nestresuje mě to, naopak mi to pomáhá s hlídáním. Menší výkyvy jsou běžné, ale jestli dva dny po sobě jde váha spíše nahoru, tak vím, že si více pohlídám, co jím.

Vážím se denně, ale spíš jen tak pro srandu králíkům. Protože mám váhu v koupelně na ráně. Líbí se mi, že mám ráno o půl kila míň než večer a taky je psina sledovat co udělá půlkilový oběd :-) Taky jsem se naučila, že váha přes týden celkem pravidelně kolísá a že nemá cenu stresovat se kvůli púl kilu nahoře, protože zítra tam zas nebude. Takže Ano, vážím se denně, ale vážně to beru jen v zapisovací den. jinak to mám jako zábavné zpestření. Určitě ne jako stresovacího strašáka :-)

já v období, kdy sleduji váhu (třeba že jsem přibrala a zapisuji) - se vážím denně. A do tabulky zapíšu nejnižší číslo toho týdne. Stejně jde o dlouhodobou tendenci, jestli je sestupná během týdnů. Takže se tím ušetřím nervy z těch běžných výkyvů.

Vážím se taky skoro každý den... Nikdy mi to problémy nedělalo, vím že je jasný, že nubudu vážit každý den stejně...

Já se vážím párkrát týdně...když hubnu a snažím se, tak každý den...abych se mohla radovat nebo vztekat, že to nese ovoce...když si večer dám slanou polévku nebo se vrátím po půlnoci a vstávám v 6, tak na váhu nelezu, to je pak nářez:D A nebo někdy jo, když mám pevné nervy, abych tak omrkla, jak to skáče...ale druhý den už je to zase normál...takže...
víceméně 5krát týdně a nic si z toho nedělám...ale když se na to necítím, radši vynechám:)

Já se také dřív vážila každý den, ale byla jsem z toho na nervy :) Takže se teď vážím jednou týdně a cítím se líp.

Vážím se každý den a nikdy mi to žádný psychický problémy nevyvolalo. ;-) Je to mýtus myslím, aby se vážilo jen jednou tejdně. Jen prostě člověk nesmí panikařit, když má v úterý víc než v pondělí, ale důležitý je, jestli de ta křivka dlouhodobě dolu ... ;-)

já se vážíla denně asi první tři týdny až měsíc, pak, když jsem se ujistila, že přes celotýdenní lítání nahoru dolů to nakonec klesná, tak jsem se na to vykašlala a vážím jednou týdně v neděli ráno, je tak líp vidět úbytek a potěší to...

Když jsem začínala, vážila jsem se každý den. Teď, třetí týden, se vážím obden. Tak pro kontolu. Ještě k tomu mám problémy s nepravidelnou stolicí (to ta váha lítá), doufám, že časem se mně to díky sebekoučinku upraví.

Taky se vážím denně, prostě je to zvyk, ráno, když vstanu, tak se v koupelně zvážím.

Já se vážím v neděli.Přes týden na váhu vůbec nelezu i když třeba zhřeším.Vždycky s napětím čekám jaké číslo se objeví.Buď mám radost nebo si řeknu no jo,tak zas nic.Už se nějak nestresuju.Mám pocit že tam je potom ještě víc.

Ze začátku jsem se vážila víceméně každý den a byla jsem vystresovaná z toho, jak mi to děsně lítalo. Pak jsem zjistila, že mi to nesvědčí - nervuju se vážně nerada a kolikrát zbytečně. Teď se vážím hlavně v neděli (vážící den) a během týdne tak dvakrát, abych si to hlídala, jaký ten vývoj je a případně třebas zařadila víc pohybu, kdyby se mi to číslo na váze nějak nezdálo. :D Každopádně se ty údaje během týdne snažím brát víc s nadhledem a spíš jako pomůcku k dalšímu svému hubnutí než jako nějakého strašáka. Samozřejmě, naštve to, když se tam objeví vyšší číslo, ale snažím se z toho nedělat zas takovou vědu a spíš se snažím vymyslet, jak s tím číslem zatočit, aby se snížilo. :)

Já to mám jak kdy. Pokud nevybočím z jídelníčku (nezhřeším), tak vážení nechávám na úterý, kdy mám vážící den. Když nějak vybočím, tak se den poté ráno zvážím, abych věděla, jak se to projevilo na váze! Nemám dobré zkušenosti s denním vážením - zbytečně to stresuje!!

Když jsem hubla nebo udržovala se zapisováním do Sebekoučinku, vážila jsem se denně ráno bez stresování, i když to STOB nedoporučuje. Díky zadržování vody při nedodržení jídelního režimu mám výkyvy váhy a spíš mě uklidní, že přírůstek není dlouhodobý a zvládnu ho zlikvidovat během několika dnů. Teď už spíš sleduji, jestli se vejdu do kalhot a nejsou mi těsné v pase a občas se zvážím. Jakmile začnu redukovat přibraná kila, přecházím dočasně na denní vážení.